Čtvrtý Rozměr Koule

• Čtvrtý rozměr koule
• Čtvrtý rozměr koule matematik

C. Clarke, A. Deutsch, G. Gamov, F. Lenz, H. P. Lovecraft, L. Padgett, F. Pohl, R. Rucker, C. Simak, M. Smith a mnoho dalších. Dvě díla se úzce pojí ke čtvrtému rozměru: krátká povídka Roberta A. Heinleina "Domeček jako klícka" (1940) o architektovi, který staví dům, jenž je zobrazením hyperkrychle v trojrozměrném prostoru (o tom budeme mluvit v příští kapitole), a který se po dostavbě zakřiví ve čtvrtém rozměru a architekta uvězní uvnitř. Madeleine L'Engle popisuje hyperkrychli v dětském příběhu Nebezpečná zkratka (1962). Tento text je úryvkem z knihy Raúl Ibáñez: Čtvrtý rozměr – Je náš svět jen stínem jiného světa? Dokořán 2017 O knize na stránkách vydavatele

Čtvrtý rozměr koule

" Krychle " zobrazená v 0 až 5 rozměrech. Čtvrtý rozměr nebo čtyřrozměrný prostor ( 4D) je abstraktní pojem, vzniklý zobecněním pravidel třírozměrného prostoru. Matematici i filosofové jej studují už skoro dvě stě let (např. Möbius, Riemann), protože je zaujal a nabízí zajímavé náhledy na matematiku a příbuzné obory. Algebraicky vzniká tak, že se pravidla vektorů a souřadnicové geometrie uplatní na prostor o čtyřech rozměrech. Čtyřrozměrný vektor (uspořádanou čtveřici čísel) lze chápat jako umístění ve čtyřrozměrném prostoru. To je euklidovský prostor, který má metriku i normu, takže se všemi rozměry lze zacházet stejně: přidaný rozměr se nijak neliší od ostatních tří. Ve 20. století byl vyvinut pojem časoprostoru, který spojuje prostor a čas, jenže s odlišnou metrikou, takže s rozměrem času se zachází jinak než se třemi rozměry prostorovými. Časoprostor tedy není euklidovský prostor, ale Minkowského prostor. Historie [ editovat | editovat zdroj] Možnost prostorů s více než třemi rozměry byla poprvé zkoumána matematiky v 19. století.

V diskuzích o rozlehlé struktuře vesmíru astronomové občas tvrdí, že prostor je zakřiven. Nebo že vesmír je konečný, ale neomezený. O čem to mluví? Představme si, že jsme placatí. Naprosto placatí. A žijeme tedy na Plochozemi, ve světě navrženém a pojmenovaném Edwinem Abbottem, jazykovědcem z viktoriánské Anglie. Všichni na Plochozemi jsou samozřejmě výjimečně placatí. Máme čtverce, kruhy, trojúhelníky, kteří se hemží... Můžeme jít do svých domů a dělat placaté věci. A máme... šířku a délku, ale žádnou výšku. Tyhle kousky nějakou výšku mají, ale to teď budeme ignorovat. V této situaci my Plochozemšťané víme o doprava a doleva, dopředu dozadu, ale o nahoru a dolů jsme neslyšeli. Představme si, že k Plochozemi zavítá zvláštní trojrozměrné stvoření, které... podivně připomíná jablko. A trojrozměrné stvoření uvidí atraktivní, sympatický čtverec, sleduje, jak vchází do domu a v rámci dobrých mezidimenzionálních vztahů se rozhodne pozdravit. "Ahoj, " řekne trojrozměrná bytost, "Jak je? Já jsem návštěvník z třetí dimenze. "

1. Tv live online zdarma chat
2. Dva nahatý chlapi, Kulturní dům Hlučín, Hlučín - Vstupenky | Ticketstream
3. Rozbor literárních děl k maturitě – Seznam.cz
4. Ondřej novotný věk
5. Čtvrtý rozměr v literatuře – Borges i Heinleinův teserakt – Sciencemag.cz
6. Financni urad ostrava ii
7. Slepa mapa evropy
8. Rychle a zběsile hobbs and shaw online cz
9. Ulozto filmy ke stažení zdarma darma v češtině
10. Fimfárum - Jan Werich | Databáze knih
11. Most 3 díl hudba
12. Plíseň na nehtech

Jsme 3D bytosti, uvězněné ve třech dimenzích. Představujeme si náš vesmír rovný ve třech dimenzích. Ale možná je zahnutý do té čtvrté. Můžeme o čtvrté dimenzi mluvit, ale nikdy ji nezažijeme. Nikdo na ni nedokáže ukázat. Máme napravo a nalevo, vpřed a vzad, nahoru a dolů... a pak je tu zároveň další směr v pravém úhlu k těm předešlým.

Planety se pohybují v prostoru o 4 rozměrech po kružnicích. A tyto kružnice se při projekci do nám známého prostoru o 3 rozměrech promítají jako elipsy. Následující animaci, která tuto projekci ilustruje, vytvořil Greg Egan. Rovina na animovaném obrázku představuje 2 rozměry z našeho třírozměrného prostoru, ve kterém žijeme. Svislá souřadnice na animaci představuje čtvrtý rozměr. Tento čtvrtý rozměr se podobá času, ale není to čas. Na rozdíl od běžného času plyne v obráceném poměru vzdálenosti planety od Slunce; řekněme, že se bude označovat písmenem s, obyčejný čas t, průvodič r. Platí ds/dt = 1/r. Podle hlavních protagonistů ho můžeme nazývat Moser- Göranssonův čas. Tento čas plyne ve větší vzdálenosti od centrálního tělesa pomaleji. Animace užívá právě tento druh času. Planeta se v tomto čase pohybuje ve čtyřrozměrném prostoru konstantní rychlostí. Ovšem při projekci do obyčejného třírozměrného prostoru se blíže ke Slunci pohybuje rychleji, než když je dále. Největší rychlost pak má v pericentru, nejmenší v apocentru své dráhy, což je všeobecně známo.

Čtvrtý rozměr koule matematik

V Borgesových dílech narazíme na řadu matematických témat: Nekonečno, racionální čísla, paradoxy, kombinatorika, teorie množin… V roce 1915 zveřejnil Albert Einstein obecnou teorii relativity, a již ve dvacátých letech byla tak populární, že odvedla pozornost od původního pojetí čtvrtého rozměru směrem k relativnímu časoprostoru. Teorie relativity značně oživila zájem o téma čtvrtého rozměru a vnesla do něj nové prvky, na jedné straně hlubší pochopení našeho světa, na druhé straně témata fascinující zainteresovanou veřejnost, jako například paradox dvojčat. Takové paradoxy jsou důsledkem toho, že čas a prostor v teorii relativity vzájemně souvisejí, přičemž čas není jen další dimenze, jako je tomu v časoprostorovém kontinuu. Teorie relativity rychle získala mnoho přívrženců mezi intelektuály a umělci. Zájem o čtvrtý prostorový rozměr se pomalu vytrácel ve prospěch jeho relativistické verze, která v padesátých a šedesátých letech v literatuře převládla. I nadále se sice objevovali spisovatelé inspirovaní dílem Hintona a Abbotta, byla to však především v té době se plně rozvíjející vědecko-fantastická generace, která jako literární prostředky využívala všechny existující koncepty včetně vícerozměrného prostoru v kterékoli ze stále rostoucího počtu definic.

Čtvrtý rozměr! '" Se změnou orientace způsobenou dimenzionálním převracením si pohrává také americký autor ruského původu Vladimir Nabokov (1899–1977) v románu Look at the Harlequins! (Koukej na harlekýny, 1974). Švédský spisovatel Lars Gustafsson (1936–2016), jenž v roce 2009 obdržel německou Goethovu medaili, píše ve svém nejoceňovanějším díle En biodlares död (Smrt včelaře, 1978): "Ráj? To vše jsem nedávno zažil. Ráj musí spočívat v tom, že něco přestane bolet. Ale to potom znamená, že když nemáme bolest, žijeme v ráji! A nejsme si toho vědomi! Šťastní a nešťastní žijí v jednom a tomtéž světě a nevědí o tom! Mám pocit, jako bych v posledních měsících prošel fantastickým, tajuplným labyrintem okolo vlastního života a vrátil se přesně na to místo, na kterém jsem byl, když jsem začal. Že se mi však – protože jsem se pohyboval mimo běžné dimenze – vyměnily pravá a levá strana. Moje pravá ruka je nyní levá, moje levá ruka pravá. Vrátil jsem se do téhož světa a zjistil jsem, že je to šťastný svět. "

Je naprosto zmaten, nikdy nic takového nezažil. Ale po chvíli si uvědomí, že vidí do uzavřených místností na Plochozemi. Dívá se do nitra svých plochých soukmenovců. Vidí Plochozemi z takové perspektivy, jako nikdo před ním. Vedlejším účinkem další dimenze je jakési rentgenové vidění. Teď naše ploché stvoření pomalu sestoupí na povrch a seběhnou se k němu jeho přátelé. Z jejich pohledu se záhadně zhmotnil, nepřišel odnikud, prostě se objevil. Zeptají se: "Co se ti kruci stalo? " A chudák čtverec musí říct: "No, byl jsem v jiné, záhadné dimenzi, nazvané vrch. " A oni ho budou plácat po zádech, utěšovat a nakonec se zeptají: "Ukaž nám, kde je ta třetí dimenze. Jakým směrem? " A chudák čtverec bude v koncích. Mnohem zajímavější je možná ale ten další směr v dimenzích. Co čtvrtá dimenze? Na tu si vezmeme krychli. Krychli si lze představit takto: Vytáhnete úsečku pod pravým úhlem o stejnou vzdálenost. Máte čtverec. Čtverec vytáhnete o stejnou délku pod pravým úhlem a dostanete krychli. A této krychli rozumíme.

1. Můj

Fri, 27 Aug 2021 20:40:41 +0000